cz
A A A


PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ NESLYŠÍCÍCH A NEDOSLÝCHAVÝCH STUDENTŮ


Film Můj jazyk – moje identita


je o důležitosti jazykové a kulturní identity pro Neslyšící. Mnoho lidí si znakový jazyk představuje jako soubor primitivních gest, která mají za následek negativní dopad na rozvoj mluvené řeči Neslyšícího. Znakový jazyk je ale přirozeným jazykem Neslyšících, který rovněž určuje způsob jejich vnímání světa. Film ukazuje konverzaci mezi Neslyšící a slyšící osobou ve znakovém jazyce.
 

Stáhnout titulky



Film Kdybys byla moje učitelka, přála bych si...

ukazuje očekávání Neslyšících vůči akademickým pracovníkům, při jejichž naplnění by se usnadnila komunikace mezi akademickými pracovníky a Neslyšícím a tak by bylo zajištěno právo na rovné příležitosti pro Neslyšící a plný přístup ke vzdělání. Film ukazuje konverzaci ve znakovém jazyce mezi dvěma osobami, které jsou kulturně Neslyšící.
 

Stáhnout titulky

 

Termín sluchové postižení zahrnuje několik rozdílných skupin jako jsou nedoslýchaví, neslyšící, Neslyšící1 a ohluchlí. Při hledání efektivních metod na podporu studentů se sluchovým postižením je důležité zvolit vhodné vzdělávací postupy vycházející ze způsobu komunikace, který daný student preferuje. To může být mluvený jazyk, znakový jazyk nebo bilingvální metoda2. V případě prvního způsobu komunikace máme na mysli komunikaci za pomocí mluveného slova, za pomocí naslouchadel či kochleárních implantátů a odzírání ze rtů. Poměrně velké množství osob dává přednost orální komunikaci.
 

Problémy

Během studijního procesu může být pro neslyšící/Neslyšící obtížné:
•    plně se zapojit do výuky založené výhradně na mluvené komunikaci (například přednášky bez multimediálních prezentací, audio nahrávky, video nahrávky bez titulků).
•    odezírat nebo se soustředit na tlumočníka znakového jazyka a zároveň si zapisovat poznámky.
•    účastnit se seminářů a skupinových debat, ve kterých ostatní nedodržují pravidla debatní etikety.
•    odezírat nebo sledovat tlumočníka znakového jazyka, pokud je tvář mluvčího nebo tlumočníka špatně osvětlená.
•    skládat ústní zkoušky a testy tradičním způsobem.


Metody podpory vzdělávání


Zásady, které dále uvádíme, pokud jsou vhodně aplikovány a přizpůsobeny individuální potřebě studenta, pomohou zlepšit rovné vzdělávácí příležitosti. Aby byla zajištěna efektivní výuka na univerzitách pro neslyšící/Neslyšící, je nutné dodržovat:
 

Organizace výuky

•    Používejte učební pomůcky, které podávají informace skrze vizuální kanál (například multimediální prezentace, prezentace na obrazovku, grafy, diagramy, obrázky, fotografie).
•    S předstihem poskytněte materiál k výuce (jak v elektronické tak papírové formě, bibliografii, popř. multimediální prezentaci).
•    Umožněte na výuku přístup asistetům-zapisovatelům.
•    Umožněte využití nových technologií, včetně FM a zvukové smyčky.
•    Při hovoru stůjte čelem ke studentovi. Mluvte jasně a zřetelně, tak aby student mohl odezírat ze rtů. Nepoužívejte přehnanou mluvu nebo gesta.
•    Mluvte jasně a přehledně a zdůrazněte hlavní body a klíčová slova. Vysvětlete význam složitých lingvistických struktur a odbornou slovní zásobu.
•    Napište na tabuli nová nebo neznámá slova (odbornou terminologii) nebo ji studentovi poskytněte v tištěné podobě.
•    Předtím, než začnete mluvit se ujistěte, že je na vás obrácena studentova pozornost. Ujistěte se, že student a/nebo tlumočník znakového jazyka dokážou sledovat střídání mluvčích při diskusi. Pro sledování střídání mluvčích v diskusi například pomůže, pokud se dohodnete na běžných vizuálních signálech, jako například zvednutí ruky mluvčího.
V případě, že student využívá služeb tlumočníka znakového jazyka
•    S předstihem poskytněte tlumočníkovi materiály k výuce, aby se s nimi mohl seznámit a připravit se na dané téma.
•    Pokud chcete studentovi něco sdělit, obracejte na něj přímo a ne na tlumočníka. Vyhněte se frázím typu: „řekněte mu/jí” „zeptejte se ho/jí”, apod.
•    Zajistěte tlumočníkovi místo blízko mluvčího, aby vedle něj mohl stát (tlumočník a student většinou spolupracují na určitou danou vzdálenost). Určitě pomůže, pokud tlumočníkovi poskytnete seznam účastníků kurzu/semináře nebo sylabus.
 

Zkoušky a zápočty

•    Modifikujte formu zkoušky podle studentových individuálních potřeb. Doporučuje se, aby u studentů se sluchovým postižením byla ústní zkouška nahrazena písemnou nebo aby měli možnost využít při ústní zkoušce služeb tlumočníka znakového jazyka. Pokud si student přeje odpovídat ústně, měl by mít u zkoušky k dispozici tištěnou verzi otázek.
 

Ostatní

•    Zajistěte, aby výuka probíhala v dobře osvětlené místnosti s dobrou akustikou.
•    Během výuky čiňte krátké přestávky. Odezírání je velmi vyčerpávající činnost, která klade velké nároky na studentovu pozornost a paměť. Tlumočník znakového jazyka může rovněž potřebovat přestávku. Pokud je výuka obzvlášť náročná nebo dlouhá, obvykle se střídají dva tlumočníci.
•    Uspořádejte židle v místnosti tak, aby na sebe studenti navzájem viděli, což umožní studentům se sluchovým postižením, kteří odezírají, plně se zapojit do diskuse.
•    Nestůjte před oknem nebo jiným zdrojem světla. Vaše tvář by tak byla ve stínu a pro studenta by tak bylo mnohem obtížnější nebo nemožné odezírat, co říkáte.
Všechna tato doporučení pocházejí z manuálu pro akademické pracovníky vytvořeného v rámci projektu DARE 2 (www.DareProject.eu).
 

Odkazy

1. Velké písmeno N ve slově „Neslyšící” odkazuje na osoby, jejichž primárním jazykem komunikace je znakový jazyk a kteří se kulturně identifikují jako Neslyšící. Nejčastěji se Neslyšící narodili už jako neslyšící nebo mají neslyšící rodiče.
2. Na základě této strategie se neslyšící děti nejprve učí znakový jazyk a následně druhý jazyk, češtinu (nejčastěji v psané formě). Tato metoda je s úspěchem používána v mnoha evropských zemích a ve Spojených státech.